Selský rozum funguje jako sportovní sázky. Když nějakému člověku zafunguje, každému o tom řekne: „Podívejte se! Nepotřebuji žádné vzdělání, se selským rozumem jsem to zvládl také.“ Když selský rozum nezafunguje, většinou se tím lidé nechlubí, nebo se o nich nedozvíme. Tím nabýváme dojmu, že k úspěchu velmi často stačí jen selský rozum.
Tomuto efektu se říká survival bias – učíme se jen od těch, co „přežili“ a získáváme mylné informace, co k „přežití “ či úspěchu vede.
Druhá věc je, že se selským rozumem se nerodíme, minimálně ne většina z nás. Je to věc spojená s intuicí, ta je však z velké části budována životními zkušenostmi.
Dá se předpokládat, že stejně jako jiné lidské charakteristiky jako inteligence, má intuice rozdělení mezi lidmi podobu Gaussovy křivky, čili normálního rozdělení. Drtivá většina lidí si myslí, že má velmi nadprůměrnou intuici. V normálním rozdělení je nad průměrem přesně 50%, takže dost lidí se plete.
Pokud tedy jsou úspěšní lidé, kteří „přežili“ see selským rozumem, tak je to proto, že vytrénovali svou intuici životní zkušenosti anebo nebo patří mezi třeba 1% lidí s nejvyšší vrozenou intuicí.
Spoléhat se na selský rozum tedy nelze. My z „dolních 99%“ se musíme vzdělávat, ať formálně či neformálně. A když něco nerozumíme, měli bychom poslouchat ty, kteří tomu rozumí.
Selský rozum neexistuje.
