Jiří Benedikt

Na začátku ledna letošního roku jsem měl možnost navštívit místo, které je oslavované i zatracované zároveň. Místo, o kterém koluje spoustu fám, domněnek i silných názorů. Byl jsem v distribučním centru Amazonu v Dobrovízi u Prahy. Viděl jsem neuvěřitelně produktivní tanec lidí, strojů, běžících pásů a krabic. Vyvolalo to ve mně celou směsici pocitů: Fascinaci, nadšení, ohromení. Ale i nervozitu, nejistotu a strach. A o mých pocitech vám chci dnes vyprávět.

Jako člověk živící se produktivitou firem bych vám dokázal hodiny nadšeně vykládat, jak tam fungují které procesy a systémy a jak je jejich sklad neskutečně efektivní.  Dnes bych se chtěl ale věnovat lidem. Těm, kteří tam pracují. Jejich budoucnosti a budoucnosti naší.

Co tam dělají lidé?

V Amazonu je v zásadě téměř všechna manuální práce automatizovaná. Kromě těchto kroků:

1. Vybalování krabic se zbožím od dodavatelů (většinou knížky, elektronika, hračky…)
2. Zakládání zboží do regálů (ty vypadají podobně jako regály obchodě)
3. Ruční vychystávání objednávek z těchto regálů.
4. Balení objednávek.

Ve zkratce to ukazuje například toto video:

Tyto čtyři úkony zaměstnají dle mého odhadu aspoň 4 500 z 5 000 lidí, co v Amazonu v Dobrovízi pracují.

Proč to nedělají roboti?

Všechno ostatní dělají roboti, úroč nedělají roboti i tyto čtyři úkony?

Protože roboti zatím neumí jemnou manipulaci s měkkými předměty. Lidské ruce ve světě logistiky stále představují obrovskou konkurenční výhodu.

Je Amazon nadšený z toho, že mu pracuje ve skladě 5 000 lidí? Samozřejmě že není. Stojí to obrovské peníze za platy, koordinaci, zázemí, a konec konců i odpisy z krádeží.

Naučit to roboty, zbavit se lidí

Myslím si, že Amazon v tuto chvíli investuje obrovské částky do řešení tohoto „problému.“ Věřím, že vyvíjí roboty se schopnostmi podobnými jako mají lidské ruce. Jak dlouho toto může v dnešním tempu rozvoje robotiky a umělé inteligence trvat? Maximálně pár let. A co bude pak? Pak Amazon všechny své „ruce“ propustí. (Amazon uvádím jako příklad, ale velmi rychle budou následovat další logistické a skladovací firmy, automobilky a jejich dodavatelé. Samozřejmě, ne všichni manuální pracující lidé budou nahrazeni – konstruktéři, řemeslníci, servisáci, zdravotníci nebo umělci se, myslím, zatím bát nemusí).

Co se bude dít dál?

Obrovské propouštění překvapí naší vládu asi jako dopravní kolaps po uzavření Husitské ulice v Praze. Bohužel stát z principu fungování není dostatečně flexibilní, aby rychle vyřešil takový zásadní společenský problém.

Co se bude dít dál, to nevím. Někteří říkají, že vstoupíme do „budoucnosti bez práce“ a problém vyřeší státem zaručený příjem. Jiní říkají, že problém vyřeší trh a najde pro tuto skupinu lidé práci, stejně jako našel pro dělníky, co tehdy rozbíjeli tkalcovské stavy. Jisté ale je, že to nějakou dobu potrvá.

Týká se to i nás „v Praze“. A to hodně.

Já říkám, že nevím, jak to dopadne. Vím však, že v mezidobí mezi vznikem problému a jeho řešením, půjdou „ruce“ volit. Bude jich hodně. A ne, nebudou volit umírněnou, liberální stranu. A bojím se toho, že strana, kterou dostanou k moci, k nám „ostatním“ (bílým límečkům, pražským kavárníkům, pravdoláskařům, židozednářům, hipstrům atd atd) nebude úplně milosrdná.

Jasně, nebude to černobílé. Ne všichni s jednoduchou manuální prací o ni přijdou. Ne všichni budou nahrazeni roboty. Ne všichni budou volit extremistické strany, které ne všem uškodí. Ale jsem přesvědčen, že tato společenská krize nastane brzy a bude to výzva. Ale možná se pletu. Mile rád se nechám fakty přesvědčit o opaku.

Co s tím? Zatím nevím. Pojďme o tom aspoň zatím mluvit. Mám pocit, že si toto málokdo uvědomuje, zvláště lidé, kteří tento stát řídí.

 

Dodatek:

Nemohl jsem v Amazonu fotit, ale můžete se podívat na fotogalerii z prohlídky na Lupa.cz, kde ukazují skoro všechny části skladu, kromě těch, které se fotit nesmí. A o těch stejně nesmím mluvit.

Jinak ve skladech Amazonu je poměrně dost autonomních robotů, ale všichni zatím umí přepravovat jen palety, vozíky nebo krabice, zatím neumí manipulovat s konkrétním zbožím. To dělají lidé.

„Vizionářská elita“ podruhé: Tento článek navazuje na shrnutí prvního dne, které jsem postnul včera.

Budoucnost lékařství   – „Hackování mozku“

Naprosto fantastická inspirativní přednáška Diviy Chander.

Ukazovala, jak jsou vědci schopni pomocí přístrojů číst myšlenky. Tady je rekonstruovaný obraz v hlavě člověka koukající se na video:

Umíme číst myšlenky, ale umíme už také dokonce myšlenku do mozku vložit a vytvořit tak falešnou vzpomínku. Již vyzkoušené na zvířatech. (Pamatujete na film Počátek?).

Elektrody v mozku dokážou „vypnout“ nekontrolovaný třes končetin, dokážeme lidem navrátit sluch. Medicína je také na dobré cestě lidem na vozíku vrátit pohyb – prostě bude číst signály z mozku a místo přerušené míchy je bude dodávat přímo do pohybového aparátu. Fascinující!

Následoval neméně fascinující doktor Jiří Malý z IKEMU, který mluvil o budoucnosti transplantace srdce a umělém srdci. Návštěvníci si asi budou dobře pamatovat videoukázku z transplantace srdce:

Těžba kovů na asteroidu

Mladý český vědec Jan Lukačevič vyprávěl o tom, jak vyvíjí anténu pro misi na mars a o tom, jak Lucembursko plánuje stát se velmocí v těžbě na asteroidech a připravuje pro to již legislativu, protože dnes je toto téma poměrně neuchopitelné.

Samořiditelná auta

Samořiditelná auta jsou nyní 3,5x bezpečnější než průměrný řidič. Jasně, každý z nás si říkáme, že na sto procent řídíme lépe než průměrný řidič. Až budou auta 10x lepší než řidič, věřím, že i ten nejsebevědomější řidič se nebude bát usnout na zadním sedadle a nechat řídit počítač. – Hod Lipson

Věděli jste, že technologie pro samořiditelná auta je tu z velké části již několik desítek let? Poslední chybějící článek bylo rozpoznávání objektů a vyhýbání se překážkám, což se počítače naučili až v roce 2012, kdy poskočily a předčily člověka:

Hod také připomněl, že ještě v roce 2005 nebyly auta schopny odřídit ani 10km v poušti(!) a za posledních pár let mají již naježděny miliony kilometrů v běžném provozu.

Hackers Mindset

Běžný člověk se ptá: „Co tohle zařízení umí?“ Hacker se ptá: „Co všechno je reálně možné s tímto zařízením dokázat?“ Velké inovace nevzniknou tím, že si dobře přečtete návod k použití. – Pablos Holman

Obecná umělá inteligence

Současná umělá inteligence je zatím pouze „úzká“ – dokáže jednu věc, např. rozpoznávat obličeje, hrát GO nebo řídit auto. Marek Rosa je Slovák, který vyvinul počítačovou hru, vydělal na ní 300 milionů Kč a ty všechny investoval do firmy GoodAI, která v Praze vyvíjí obecnou umělou inteligenci, čili počítačovou repliku lidského mozku, která se pak bude umět sama zlepšovat.

 

Nakonec den uzavřel David Roberts a připomenul vyšší smysl toho všeho. My jsme těch šťastných pár procent, ale miliarda lidí pije denně závadnou vodu. Vybídl nás, abychom se jen nedívali, ale dokázali skutečně změnit svět.

Zhodnocení

Tohle byla jen třešnička myšlenek na dortu, které si odnáším. Proč jsem na konferenci šel? Byly 3 důvody:

1. Coolness faktor 🙂
2. Inspirativní řečníci
3. Potkávání se s dalšími účastníky, upevnění a navázání vztahů

Za mě všechny 3 části předčily očekávání. Myslím, že je důležité bavit se o budoucnosti a velkých věcech. Tady v Česku na to moc nejsme zvyklí. Konference mě nabila obrovským optimizmem o tom, co je člověk jako druh schopen zvládnout dnes a co zvládne do 10 let. Zároveň mě také naplnila obavami, ale o tom příště.

 

 

Média je nazývají „vizionářská elita ze Silicon Valley.“ Singularity University Czech Summit je konfenence s řečníky napříč obory na témata jako je umělá inteligence, disruptivní technologie, energie, finance, zdravotnicví. Je to takový TED zaměřený na budoucnost lidstva. Tady jsou dle mého nejzajímavější myšlenky prvního dne:

Vivianne Ming

Creative, adaptive problem solver – the only job description of the future – Vivianne Ming

Zajímavá provokativní myšlenka o tom, jaké dovednosti budou potřeba v době, kdy znalosti jsou dostupné zdarma (skoro) všem. Vivienne Ming se zabývá budoucnosti práce a vzdělávání. Zajímavou věc, kterou dělá, je mobilní aplikace Muse, která pomáhá rodičům vytvářet zajímavé aktivity pro své děti, které v nich budují dovednosti pro budoucnost.

Stacey Ferreira

Millennials are the „slash generation“. We are all entrepreneurs/authors or trainers/speakers/travellers. We will not have single jobs like our parents

Stacey Ferreira ve svých 25 letech vypráví, jak před sedmi lety (!) sehnala během 48 hodin 2000 dolarů na charitu, kde jako odměna byla včeře s Richardem Bransonem. A jak z něj pak dostala jeho emailovou adresu. A ten ji posléze dal investici milionu dolarů. Zajímavý příběh mladé podnikatelky. Líbí se mi na něm, že nic nenasvědčuje o tom, že by byla chytřejší nebo nadanější než my. Jenom se nebojí dělat odvážné, drzé, chytré věci, které nás ostatní nenapadnou. Také se mi líbí druhý její citát

I hire people smarter than me and then go out of their way.

Jj, to říkal už Steve jobs 🙂

Ramez Naam

…mluvil o budoucnosti energii a o tom, jak již nyní je solární energie místy levnější než uhlí a ve 20. letech se obecně bude vyplácet zavírat uhelné elektrárny a stavět místo nich solární. Nevím, co na to říkal Daniel Křetínský v první řadě 🙂 Zajímavý je další jím parafrázovaný citát:

Stone age did not end because we ran out of stone. The oil age will not end because we will run out of oil.

My jsme se strachovali, jak dojde ropa, ale vše momentálně nasvědčuje, že solár a vítr a baterie jdou cenou tak dolu, že nakonec bez dotací nahradí fosilní zdroje.

Také doporučoval investovat inovativních energetických společností, pokud chcete investovat spolu s ním, návod najdete na http://rameznaam.com/invest/

Peter Diamandis

…se připojil jen přes Skype a mluvil o svém oblíbeném tématu hojnosti a o tom, jak žijeme v nejlepší období historii lidstva, i když ze zpráv to tak nevypadá.

Jeho prezentaci z dneška najdete ke stažení na diamandis.com/slides

Bitcoin!

Další řečníci mluvili často o bitcoinu. Frank Schwab říkal, že nyní tvoří kryptoměny kolem 0,5% světové peněžní zásoby, někdo prý odhaduje že do roku 2025 až 25% peněz může využívat technologie blockchainu. To mi přijde dost neuvěřitelné, ale uvidíme. Tomáš Marada, asistent Karla Janečka mluvil o tom, jak blockchain umožnil první skutečný decentralizovaný systém. Že je to „permissionless innovation“ – nikdo se nikoho neptal, jestli např. bitcoin může existovat a nikdo ho nemůže jednoduše „vypnout.“

Maso ze zkumavky

Zajímavá prezentace byla Marka Posta, holandského vědce, který jako první ve zkumavce zkultivoval maso (A následně z něj udělal Hamburger. Ale dnes večer jsem s ním u stolu povečeřel tradiční hovězí 🙂

díky za pozornost, zítra bude druhý díl!

Dnes už si můžete již snadno a levně nechat analyzovat DNA. Co je těžké je dojít k tomu, jestli to člověk opravu chce. Právě o tom přemýšlím a proto i tento článek.

DNA analýza? Pořídíte snadno online

Nechat si analyzovat DNA je pro zájemce možné již několik let, nabízí to například služba 23andme.com. Za 169 EUR tak můžete mít rozbor DNA. V  části balíku „Ancestry Service“ se dozvíte, odkud pochází vaši předci nebo kolik máte neandrtálských genů. To je fajn, ale zajímavější je část „Health Service“, kde se dozvíte predispozice k různým dědičným stavům i chorobám, ale třeba i pravděpodobnost ztráty vlasů (pro muže), celiakie, vztah ke kofeinu, různým chutím a pachům a další geny, které v sobě neseme. Na stránkách se můžete podívat na ukázkové reporty.

Má to ale háček. Ancestry service objednáte odkudkoliv, Health service je z regulatorních důvodů dostupný jen asi v pěti Evropských zemích. ČR k nim nepatří. Pokud ale máte známé, nic není problém. Funguje to tak, že vám společnost 23andme.com pošle zkumavku na odběr slin, vy do ní napliváte, pošlete zpět a pak čekáte několik týdnů na výsledky.

Přes DNA najdete ztracené příbuzné

Existuje mnoho dalších firem, přičemž některé z nich posílají testy i do ČR. Nenašel jsem však velkou mezinárodní firmu, která by nabízela alternativu zdravotních testů, které dělá 23andme. Jedná se právě  o testy o původu, podobné jako „Ancestry Service.“ Nabízí je například MyHeritage DNA nyní v akci za 69 USD nebo Ancestry.com za 99 EUR. Oba serery slouží primárně genealogii, čili zkoumání rodokmenu. Vaše DNA tak můžete vložit do svého profilu a služba může porovnat vaše DNA s databází a najít nějaké neobjevené příbuzné. Jak spolehlivě toto funguje, jsem nezkoumal.

Volná živnost?

Existují i České firmy, které toto dělají, například EasyDNA.cz nebo Genomia.cz, nic méně jejich weby ve mně moc nevyvolaly důvěru. Velmi kriticky se o těchto firmách, ale o komerčním DNA testování obecně vyjadřuje v tomto rozhovoru český odborník na genetiku a bývalý policista Daniel Vaněk. Mimo jiné uvádí, že DNA testování je v ČR na rozdíl od provozování hospody volná živnost, čili skutečný dohled a regulace nad provedením těchto služeb je s otazníkem.

Takto vypadá analýza v praxi:

Jít do toho nebo ne? Těžká otázka!

Otázka je, jestli to je informace, kterou chceme vědět. Zamýšlel jsem se na důvodech pro i  proti a souvisejících otázkách:

#1 Jsem člověk, chci vědět

Lidé chtějí od přírody vědět odkud jsou a kam kráčí. Nyní nám věda umožňuje se podívat do našeho zdrojového kódu a myslím, že je fajn to vědět. Když pár čeká dítě, 90% (můj odhad) si nechá říci, co to bude za pohlaví. Všichni si nechají říci, jestli dítě nemá nějaké vývojové vady. Proč bychom to neměli vědět sami o sobě?

Tady je třeba upozornit, že výsledky testování DNA zdaleka nejsou průkazné. Existence mutace nějakého genu může být spojeno s nějakou chorobou, ale skutečné linky jsou poměrně slabé. To je jeden z důvodů, že americký úřad FDA v roce 2015 zakázal v komerčních testech testování genů, kde není dostatečně prokázaný link s danou nemocí.

#2 Chci znát své výsledky dříve, než mé DNA zmapuje někdo jiný

Je pravděpodobné, že velmi brzo to může být analýza DNA otázka ne tisíců, ale stovek, možná desítek koroun. Stejně jako např. zjištění pohlaví dítěte před narozením ultrazvukem nebo jeho genetické predispozice. Získání genetického materiálu cizího člověka také není problém. Možná to je hodně konspirační scénář, ale co kdyby si potenciální zaměstnavatel, nebo např. zdravotní pojišťovna zjistila můj DNA profil? Tímto tomu nezabráním, ale aspoň budu mít lepší pocit, že ty informace znám první. Jak jsem psal výše, výsledky DNA testování nejsou často příliš průkazné a například informaci o rakovině nebo infarktu z ní nevyčtete, protože ty jsou způsobeny mnoha faktory.

#4 Co když mi vyjde něco zneklidňujícího?

Co když mi vyjde vysoká šance např. Alzheimerovy choroby? Nebudu se tím pak příštích 30 let trápit, možná zbytečně?  Právě také z tohoto důvodu vzniku obav z dostatečně průkazných testů FDA v USA velkou část zdravotních testů zakázal.

A bude fér tyto informace říct například své rodině, svým budoucím dětem? Práce s DNA vyvolává otázky. Takový typ otázek, který jsme jako lidstvo zatím nemuseli řešit a řešit je neumíme. Jako proti argument však odpovídám, že zákaz, nebo vyhýbání se tomuto tématu nic nepomůže.

#5 Co když za to v budoucnu draze zaplatím?

Pokud například uzavírám životní pojištění, mou povinností je přiznat všechny známé zdravotní stavy. Reálně tedy teoreticky jsem povinen oznámit potenciální negativní výsledky svých DNA testů. Pokud bych zapřel a nějak vyšlo najevo, že jsem informaci měl, nemůže se stát to, že např. když mi propukne nějaký genetická choroba, tak mi pojišťovna léčbu odmítne zaplatit s tím, že jsem zatajil predispozice, které jsem znal?

Položil jsem tento dotaz zástupci top českého makléřské společnosti retailových pojišťovacích produktů a ten mojí obavu spíše uklidnil. Pojišťovny se ptají vždy jen na zdravotní minulost a predispozice v rodině. Navíc by se musel prokázat úmysl pojišťovacího podvodu. Samozřejmě, jak se k tomu postaví pojišťovny, v reálu asi zatím nejde říct

#6 Co když někdo zneužije data?

Společnost 23andme.com uvádí, že váš genom dává v anonymní podobě do své databáze. Můžeme ale věřit „týpkům z internetu“, že to skutečně bude anonymní? To jsou osobní údaje s bezprecedentní mírou citlivosti. Zase na druhou stranu, pokud bych chtěl ukradnout něčí genetický materiál, stačí si vzít skleničku, z které dotyčný pil, nebo jeho vlasy a je to podstatně jednoduší.

Ukradení ale není jen poznání chorob. Americký bezpečnostní odborník Mark Goodman ve své knížce Future Crimes (super) popisuje případ, kdy se v Izraeli podařilo již v roce 2009 v rámci testu podstrčit na místo činu falešný vzorek DNA, který byl zkonstruován jen na základě genetické informace v elektronické podobě. To je trochu děsivé.

Například u 23andme.com si můžete vybrat, jestli chcete, aby se data anonymě uložila v jejich databázi na podporu výzkumu. Prý se tak rozhodne 80% lidí. Společnost ale může data dále prodávat třetím stranám.

Jak teď?

Nejbezpečnější je stále asi opravdu nevědět, nečíst ve svém „zdrojovém kódu.“ A nemít ho. Život je ale krátký na to, aby člověk dělal jen bezpečné věci. Možná to tedy udělám. A pokud ano, neřeknu vám, jestli jsem to udělal nebo ne. Nebo si hodím kostkou a když padne jednička, výsledky smažu. A jestli je nesmažu, rozhodně vám je neřeknu, minimálně ne ty ze zdravotní části.

Je to složité

V rámci výzkumu pro tento článek jsem zjistil, že situace s DNA testováním je mnohem složitější, než jsem si původně myslel. Asi jsem nestihl postihnout všechny právní, technické a zdravotní aspekty tohoto problému. Budu proto rád, když mě doplníte.

Co vy?

Šli byste do toho? Možná vám to přijde jako drahý výstřelek. Ok, šli byste do toho, kdyby to stálo 1 EUR? Ano nebo ne? Budu rád za vaše postřehy. Vím také, že někteří z vás jste již DNA na analýzu poslali. Jaké jsou vaše zkušenosti? Nelitujete toho?