Média je nazývají „vizionářská elita ze Silicon Valley.“ Singularity University Czech Summit je konfenence s řečníky napříč obory na témata jako je umělá inteligence, disruptivní technologie, energie, finance, zdravotnicví. Je to takový TED zaměřený na budoucnost lidstva. Tady jsou dle mého nejzajímavější myšlenky prvního dne:
Vivianne Ming
Creative, adaptive problem solver – the only job description of the future – Vivianne Ming
Vivienne Ming o učení se pro budoucnost
Zajímavá provokativní myšlenka o tom, jaké dovednosti budou potřeba v době, kdy znalosti jsou dostupné zdarma (skoro) všem. Vivienne Ming se zabývá budoucnosti práce a vzdělávání. Zajímavou věc, kterou dělá, je mobilní aplikace Muse, která pomáhá rodičům vytvářet zajímavé aktivity pro své děti, které v nich budují dovednosti pro budoucnost.
Stacey Ferreira
Millennials are the „slash generation“. We are all entrepreneurs/authors or trainers/speakers/travellers. We will not have single jobs like our parents
Stacey Ferreira o tom, jak bude vypadat typická kariéra mileniála
Stacey Ferreira ve svých 25 letech vypráví, jak před sedmi lety (!) sehnala během 48 hodin 2000 dolarů na charitu, kde jako odměna byla včeře s Richardem Bransonem. A jak z něj pak dostala jeho emailovou adresu. A ten ji posléze dal investici milionu dolarů. Zajímavý příběh mladé podnikatelky. Líbí se mi na něm, že nic nenasvědčuje o tom, že by byla chytřejší nebo nadanější než my. Jenom se nebojí dělat odvážné, drzé, chytré věci, které nás ostatní nenapadnou. Také se mi líbí druhý její citát
I hire people smarter than me and then go out of their way.
Jj, to říkal už Steve jobs 🙂
Ramez Naam
…mluvil o budoucnosti energii a o tom, jak již nyní je solární energie místy levnější než uhlí a ve 20. letech se obecně bude vyplácet zavírat uhelné elektrárny a stavět místo nich solární. Nevím, co na to říkal Daniel Křetínský v první řadě 🙂 Zajímavý je další jím parafrázovaný citát:
Stone age did not end because we ran out of stone. The oil age will not end because we will run out of oil.
My jsme se strachovali, jak dojde ropa, ale vše momentálně nasvědčuje, že solár a vítr a baterie jdou cenou tak dolu, že nakonec bez dotací nahradí fosilní zdroje.
Také doporučoval investovat inovativních energetických společností, pokud chcete investovat spolu s ním, návod najdete na http://rameznaam.com/invest/
Peter Diamandis
…se připojil jen přes Skype a mluvil o svém oblíbeném tématu hojnosti a o tom, jak žijeme v nejlepší období historii lidstva, i když ze zpráv to tak nevypadá.
Peter Diamandis o tom, jak za posledních pár desítek let klesl počet lidí v absolutní chudobě.
Další řečníci mluvili často o bitcoinu. Frank Schwab říkal, že nyní tvoří kryptoměny kolem 0,5% světové peněžní zásoby, někdo prý odhaduje že do roku 2025 až 25% peněz může využívat technologie blockchainu. To mi přijde dost neuvěřitelné, ale uvidíme. Tomáš Marada, asistent Karla Janečka mluvil o tom, jak blockchain umožnil první skutečný decentralizovaný systém. Že je to „permissionless innovation“ – nikdo se nikoho neptal, jestli např. bitcoin může existovat a nikdo ho nemůže jednoduše „vypnout.“
Frank Schwab porovnává průměrné IT náklady na zákazníka v standardní bance vs. eBay, Facebook, Google. Tohle si říká o disrupci.
Maso ze zkumavky
Zajímavá prezentace byla Marka Posta, holandského vědce, který jako první ve zkumavce zkultivoval maso (A následně z něj udělal Hamburger. Ale dnes večer jsem s ním u stolu povečeřel tradiční hovězí 🙂
Dnes už si můžete již snadno a levně nechat analyzovat DNA. Co je těžké je dojít k tomu, jestli to člověk opravu chce. Právě o tom přemýšlím a proto i tento článek.
DNA analýza? Pořídíte snadno online
Nechat si analyzovat DNA je pro zájemce možné již několik let, nabízí to například služba 23andme.com. Za 169 EUR tak můžete mít rozbor DNA. V části balíku „Ancestry Service“ se dozvíte, odkud pochází vaši předci nebo kolik máte neandrtálských genů. To je fajn, ale zajímavější je část „Health Service“, kde se dozvíte predispozice k různým dědičným stavům i chorobám, ale třeba i pravděpodobnost ztráty vlasů (pro muže), celiakie, vztah ke kofeinu, různým chutím a pachům a další geny, které v sobě neseme. Na stránkách se můžete podívat na ukázkové reporty.
Má to ale háček. Ancestry service objednáte odkudkoliv, Health service je z regulatorních důvodů dostupný jen asi v pěti Evropských zemích. ČR k nim nepatří. Pokud ale máte známé, nic není problém. Funguje to tak, že vám společnost 23andme.com pošle zkumavku na odběr slin, vy do ní napliváte, pošlete zpět a pak čekáte několik týdnů na výsledky.
Přes DNA najdete ztracené příbuzné
Existuje mnoho dalších firem, přičemž některé z nich posílají testy i do ČR. Nenašel jsem však velkou mezinárodní firmu, která by nabízela alternativu zdravotních testů, které dělá 23andme. Jedná se právě o testy o původu, podobné jako „Ancestry Service.“ Nabízí je například MyHeritage DNA nyní v akci za 69 USD nebo Ancestry.com za 99 EUR. Oba serery slouží primárně genealogii, čili zkoumání rodokmenu. Vaše DNA tak můžete vložit do svého profilu a služba může porovnat vaše DNA s databází a najít nějaké neobjevené příbuzné. Jak spolehlivě toto funguje, jsem nezkoumal.
Volná živnost?
Existují i České firmy, které toto dělají, například EasyDNA.cz nebo Genomia.cz, nic méně jejich weby ve mně moc nevyvolaly důvěru. Velmi kriticky se o těchto firmách, ale o komerčním DNA testování obecně vyjadřuje v tomto rozhovoru český odborník na genetiku a bývalý policista Daniel Vaněk. Mimo jiné uvádí, že DNA testování je v ČR na rozdíl od provozování hospody volná živnost, čili skutečný dohled a regulace nad provedením těchto služeb je s otazníkem.
Takto vypadá analýza v praxi:
Jít do toho nebo ne? Těžká otázka!
Otázka je, jestli to je informace, kterou chceme vědět. Zamýšlel jsem se na důvodech pro i proti a souvisejících otázkách:
#1 Jsem člověk, chci vědět
Lidé chtějí od přírody vědět odkud jsou a kam kráčí. Nyní nám věda umožňuje se podívat do našeho zdrojového kódu a myslím, že je fajn to vědět. Když pár čeká dítě, 90% (můj odhad) si nechá říci, co to bude za pohlaví. Všichni si nechají říci, jestli dítě nemá nějaké vývojové vady. Proč bychom to neměli vědět sami o sobě?
Tady je třeba upozornit, že výsledky testování DNA zdaleka nejsou průkazné. Existence mutace nějakého genu může být spojeno s nějakou chorobou, ale skutečné linky jsou poměrně slabé. To je jeden z důvodů, že americký úřad FDA v roce 2015 zakázal v komerčních testech testování genů, kde není dostatečně prokázaný link s danou nemocí.
#2 Chci znát své výsledky dříve, než mé DNA zmapuje někdo jiný
Je pravděpodobné, že velmi brzo to může být analýza DNA otázka ne tisíců, ale stovek, možná desítek koroun. Stejně jako např. zjištění pohlaví dítěte před narozením ultrazvukem nebo jeho genetické predispozice. Získání genetického materiálu cizího člověka také není problém. Možná to je hodně konspirační scénář, ale co kdyby si potenciální zaměstnavatel, nebo např. zdravotní pojišťovna zjistila můj DNA profil? Tímto tomu nezabráním, ale aspoň budu mít lepší pocit, že ty informace znám první. Jak jsem psal výše, výsledky DNA testování nejsou často příliš průkazné a například informaci o rakovině nebo infarktu z ní nevyčtete, protože ty jsou způsobeny mnoha faktory.
#4 Co když mi vyjde něco zneklidňujícího?
Co když mi vyjde vysoká šance např. Alzheimerovy choroby? Nebudu se tím pak příštích 30 let trápit, možná zbytečně? Právě také z tohoto důvodu vzniku obav z dostatečně průkazných testů FDA v USA velkou část zdravotních testů zakázal.
A bude fér tyto informace říct například své rodině, svým budoucím dětem? Práce s DNA vyvolává otázky. Takový typ otázek, který jsme jako lidstvo zatím nemuseli řešit a řešit je neumíme. Jako proti argument však odpovídám, že zákaz, nebo vyhýbání se tomuto tématu nic nepomůže.
#5 Co když za to v budoucnu draze zaplatím?
Pokud například uzavírám životní pojištění, mou povinností je přiznat všechny známé zdravotní stavy. Reálně tedy teoreticky jsem povinen oznámit potenciální negativní výsledky svých DNA testů. Pokud bych zapřel a nějak vyšlo najevo, že jsem informaci měl, nemůže se stát to, že např. když mi propukne nějaký genetická choroba, tak mi pojišťovna léčbu odmítne zaplatit s tím, že jsem zatajil predispozice, které jsem znal?
Položil jsem tento dotaz zástupci top českého makléřské společnosti retailových pojišťovacích produktů a ten mojí obavu spíše uklidnil. Pojišťovny se ptají vždy jen na zdravotní minulost a predispozice v rodině. Navíc by se musel prokázat úmysl pojišťovacího podvodu. Samozřejmě, jak se k tomu postaví pojišťovny, v reálu asi zatím nejde říct
#6 Co když někdo zneužije data?
Společnost 23andme.com uvádí, že váš genom dává v anonymní podobě do své databáze. Můžeme ale věřit „týpkům z internetu“, že to skutečně bude anonymní? To jsou osobní údaje s bezprecedentní mírou citlivosti. Zase na druhou stranu, pokud bych chtěl ukradnout něčí genetický materiál, stačí si vzít skleničku, z které dotyčný pil, nebo jeho vlasy a je to podstatně jednoduší.
Ukradení ale není jen poznání chorob. Americký bezpečnostní odborník Mark Goodman ve své knížce Future Crimes (super) popisuje případ, kdy se v Izraeli podařilo již v roce 2009 v rámci testu podstrčit na místo činu falešný vzorek DNA, který byl zkonstruován jen na základě genetické informace v elektronické podobě. To je trochu děsivé.
Například u 23andme.com si můžete vybrat, jestli chcete, aby se data anonymě uložila v jejich databázi na podporu výzkumu. Prý se tak rozhodne 80% lidí. Společnost ale může data dále prodávat třetím stranám.
Jak teď?
Nejbezpečnější je stále asi opravdu nevědět, nečíst ve svém „zdrojovém kódu.“ A nemít ho. Život je ale krátký na to, aby člověk dělal jen bezpečné věci. Možná to tedy udělám. A pokud ano, neřeknu vám, jestli jsem to udělal nebo ne. Nebo si hodím kostkou a když padne jednička, výsledky smažu. A jestli je nesmažu, rozhodně vám je neřeknu, minimálně ne ty ze zdravotní části.
Je to složité
V rámci výzkumu pro tento článek jsem zjistil, že situace s DNA testováním je mnohem složitější, než jsem si původně myslel. Asi jsem nestihl postihnout všechny právní, technické a zdravotní aspekty tohoto problému. Budu proto rád, když mě doplníte.
Co vy?
Šli byste do toho? Možná vám to přijde jako drahý výstřelek. Ok, šli byste do toho, kdyby to stálo 1 EUR? Ano nebo ne? Budu rád za vaše postřehy. Vím také, že někteří z vás jste již DNA na analýzu poslali. Jaké jsou vaše zkušenosti? Nelitujete toho?
A těším se. Přijedou kapacity z celého světa a dva dny budeme mluvit o budoucnosti, exponenciálních technologiích, umělé inteligenci, autonomních vozech, biotechnologii.
O jiném člověku dokážeme říct, že je úspěšný. O sobě samém si člověk ale asi neřekne: „Jo, teď jsem úspěšný“. Když si tedy člověk dá za cíl být úspěšný, nikdy toho nedosáhne. Hranice mezi být nebo nebýt úspěšný není pevně daná. A tak vždycky vidíme, že je někdo úspěšnější. Že my sami můžeme být ještě úspěšnější. Takže máme neustále pocit, že nejsme dostatečně úspěšní. Lepší místo vágního „úspěch“ je lepší si konkrétněji definovat, jak chceme, aby náš život vypadal.
Velmi podobné je to se štěstím.
A efektivita? Opět to samé. Jsem já, moje firma, nebo proces dostatečně efektivní? Nikdy ne dost. Navíc v češtině zvyšuje vágnost to, že slovo „efektivní“ může mít dva významy v angličtině odlišené jako „efficient“ – fungující s minimálními zdroji, bez plýtvání a „effective“ – splňujícího požadovaný účel. Což jsou dvě velmi odlišné věci.
Máte vy sami podobná vágní slova, která nemáte rádi?
Rád bych se s vámi podělil o jednu super věc, kterou jsem se teď zrovna vyzkoušel. Dnes jsem se zamýšlel nad tím, kam chci do budoucna směřovat své podnikání. Vy, kdo jste rozvoj podnikání nebo podobně otevřený projekt plánovali, toto možná znáte: Sednout si nad prázdným papírem s tím, že se zkusíte nad tím zamyslet a dát si nějaké nápady, ne vždy funguje. Většinou člověk skončí na pár věcech, které už zná. A nikam se neposune.
Teď jsem slyšel o jedné metodě. Sepíšete si všechny prvky dané výzvy, kterou chcete řešit. U podnikání to jsou například produkty, prodejní kanály, zákazníci, pracovní nástroje, značka, ceny atd. Pak si zkusíte položit hypotetickou otázku, co byste dělali, kdybyste jeden z těchto prvků neměli nebo nemohli použít. Já jsem si konkrétně položil tyto otázky:
Co bych ve svém podnikání dělal, kdybych…
… nemohl z nějakého důvodu školit nebo konzultovat.
… musel najmout člověka na plný úvazek.
… nemohl pracovat v ČR, ale musel jenom v zahraničí.
… musel utratit 100 000 Kč za své vzdělání a rozvoj.
… nepotřeboval pracovat pro peníze.
… dostal od doktorů zakázáno být vystaven jakémukoli stresu.
Pro každou tuto otázku jsem si pak udělal myšlenkovou mapu a rozpracoval co nejvíce variant, jak bych tuto hypotetickou situaci řešil.
Dopadlo to fakt skvěle, toto otočení perspektivy mi pomohlo najít možnosti, které mě normálně za x měsíců uvažování vůbec nenapadly.
Myslím, že to jde stejně dobře použít na budování kariéry, psaní knížky, osobní projekt. A tak.
Například dlouho přemýšlím o tom, že bych si k sobě vybudoval tým. Ale pořád tak nějak nevím, jak bych to nastavil, co by ten člověk/ti lidé dělali. Hypotetická (a samozřejmě absurdní) situace, že jsem donucen někoho zaměstnat a ten teď sedí v mé kanceláři a já s tím nemůžu nic dělat, mě vedla k tomu, že mě napadly fakt super věci, jak toho člověka využít a jak to vlastně celé zorganizovat. Toto je jeden z mnoha nápadů, který z tohoto cvičení vypadl. Všechny najednou realizovat nemůžu, takže teď musím přijít na to, jak vybrat ty s nejlepším poměrem cena/výkon.
Nevymyslel jsem to 🙂
Tohle jsem si přečetl v knížce Inside the box, kterou mi doporučil Honza Gemrich z Googlu. V knize e ten postup rozepsán ještě podrobněji. Teda v její první kapitole, dál jsem zatím nedošel. Takže očekávání na zbylé čtení je vysoký!
Máte nějaké své techniky, myšlenkové postupy, které využíváte k novým nápadům? Napište do komentářů! Díky!
