Možná znáte ten pocit. Jste na schůzce s šéfem, má na vás pár minut a vy s ním potřebujete probrat důležitý produkt, na kterém děláte. Než stačíte doříct první větu, šéfovi zazvoní mobil na stole a řekne „Tohle musím vzít,“ načež ho z poza skla sledujete 10 minut jak telefonuje.

Vrátí se zpátky a za 5 minut další hovor. A takhle to jde dál a dál. Když se konečně dostanete ke slovu a začnete sdělovat, co máte na srdci, začne váš šéf na mailu odpovídat na zprávy. Pokud je vás na schůzce více, většinou tyto prostoje řešíte otevřenými notebooky a chvilkovým ponořením do mailu. A pak se může stát i to, že celý tým začne po „návratu“ přemýšlet, kde to vlastně při schůzce skončili.

Každého, kdo to zažil, to štve. Je to ale jen nedostatek disciplínů šéfů, nebo nutné zlo? Zkusím se na to podívat ze dvou pohledů. Nejdřív to zkusím obhájit, poté vyvrátit.

Pro: Posun firmy kupředu

Úkolem šéfa je posouvat tým nebo firmu kupředu. Často je to získávání nových zakázek, investorů, udržení klientů spokojených. A jde o rychlost. Šéf nesmí být úzkým místem, proto je jeho prvořadou povinností posouvat věci, jak rychle to jde. Proto je nutné vyřizovat telefony a emaily okamžitě, i když chvilkově členové týmu ztrácí produktivitu

Proti: Plýtvání času týmu

99% věcí tu půlhodinu nebo hodinu, co trvá meeting, počká. Když nebude šéf ani nikdo jiný vyřizovat telefony a maily, meetingy můžou být svižnější, rychlejší. To, co se řeší hodinu, se dá zvládnout při udržení disciplíny meetingů za 15 minut. Plýtvání času týmů je plýtvání potenciálem celé společnosti. Dobrý šéf primárně není úzkým místem, aby na něm všechno záviselo. Cesta je odstranění zbytečných a zdlouhavých meetingů, delegace a single tastking při schůzkách.

Jak to tedy je?

Máme tu dva argumenty a upřímně sám nevím, co je lepší. Všichni mí šéfové, co jsem zažil, telefony při schůzkách brali. Ti extrémně úspěšní, i ti ostatní. Měli jsme i ostré diskuse na toto téma, většinou však vše zůstalo při starém.

Momentálně žádný tým nevedu, ale když jsem vedl, svým lidem jsem to nedělal a telefony až na velmi řídké výjimky nezvedal. Na druhou stranu, jako šéf za sebou nemám žádný prodaný startup ani raketově úspěšný business.

Co si myslíte vy?

Napište mi to teď do komentářů! Dík 🙂

Co si myslíte vy? Je multitasking šéfů při schůzkách ospraveditelný? Nebo je to jen lenost, nebo nedej Bože arogance?  Budu rád za vaše vstupy, diskuse, názory, zkušenosti. Díky.

Líbilo?

Jestli se vám články líbí, rád vám každý čtvrtek pošlu přehled těch nových za předchozí týden:

Autor Jiri Benedikt

Trenér dovedností budoucnosti: Design thinking, Lean, Digi skills. Pomáhám lidem tvořit a růst v digitální době. Chodím po horách, lezu po skalách, ležím v knížkách.

Připojte se k diskuzi

2 komentáře

  1. Chápu to a sama telefon zvedám v situaci, která je urgentní a skutečně neodkladná (obvykle na to i účastníky schůzky předem připravím, že taková situace může nastat a budu nucena to řešit okamžitě). Další případ je, když volá velmi významný klient nebo nadřízený, u kterého vím, že pokud zavolám zpět za 10 minut, už ho nezastihnu, protože je běžně prostě nedostižitelný. U ostatních případů pokládám za fér hovor odmítnout sms zprávou „Omlouvám se, v tomto okamžiku nemohu hovořit. Ozvu se Vám zpět okamžitě, jakmile to bude možné“. Takové situace prostě jsou, ať už je člověk v metru, na toaletě, na extrémně rušném místě, nebo prostě na schůzce, kde se zvednutí telefonu nesluší.

    1. Andreo, děkuju moc za názor a pohled. Dobrý point je ten vytížený člověk, kterému se pak nejde dovolat zpátky…to rozhodně chápu! Takže za mě souhlas.
      Všiml jsem si ale, že lidi téměř vždy berou cizí čísla. Přitom když volá cizí číslo, je malá pravděpodobnost, že to bude důležité. Myslím, že za tím je přirozená zvědavost lidí 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *