Dnes už si můžete již snadno a levně nechat analyzovat DNA. Co je těžké je dojít k tomu, jestli to člověk opravu chce. Právě o tom přemýšlím a proto i tento článek.

DNA analýza? Pořídíte snadno online

Nechat si analyzovat DNA je pro zájemce možné již několik let, nabízí to například služba 23andme.com. Za 169 EUR tak můžete mít rozbor DNA. V  části balíku „Ancestry Service“ se dozvíte, odkud pochází vaši předci nebo kolik máte neandrtálských genů. To je fajn, ale zajímavější je část „Health Service“, kde se dozvíte predispozice k různým dědičným stavům i chorobám, ale třeba i pravděpodobnost ztráty vlasů (pro muže), celiakie, vztah ke kofeinu, různým chutím a pachům a další geny, které v sobě neseme. Na stránkách se můžete podívat na ukázkové reporty.

Má to ale háček. Ancestry service objednáte odkudkoliv, Health service je z regulatorních důvodů dostupný jen asi v pěti Evropských zemích. ČR k nim nepatří. Pokud ale máte známé, nic není problém. Funguje to tak, že vám společnost 23andme.com pošle zkumavku na odběr slin, vy do ní napliváte, pošlete zpět a pak čekáte několik týdnů na výsledky.

Přes DNA najdete ztracené příbuzné

Existuje mnoho dalších firem, přičemž některé z nich posílají testy i do ČR. Nenašel jsem však velkou mezinárodní firmu, která by nabízela alternativu zdravotních testů, které dělá 23andme. Jedná se právě  o testy o původu, podobné jako „Ancestry Service.“ Nabízí je například MyHeritage DNA nyní v akci za 69 USD nebo Ancestry.com za 99 EUR. Oba serery slouží primárně genealogii, čili zkoumání rodokmenu. Vaše DNA tak můžete vložit do svého profilu a služba může porovnat vaše DNA s databází a najít nějaké neobjevené příbuzné. Jak spolehlivě toto funguje, jsem nezkoumal.

Volná živnost?

Existují i České firmy, které toto dělají, například EasyDNA.cz nebo Genomia.cz, nic méně jejich weby ve mně moc nevyvolaly důvěru. Velmi kriticky se o těchto firmách, ale o komerčním DNA testování obecně vyjadřuje v tomto rozhovoru český odborník na genetiku a bývalý policista Daniel Vaněk. Mimo jiné uvádí, že DNA testování je v ČR na rozdíl od provozování hospody volná živnost, čili skutečný dohled a regulace nad provedením těchto služeb je s otazníkem.

Takto vypadá analýza v praxi:

Jít do toho nebo ne? Těžká otázka!

Otázka je, jestli to je informace, kterou chceme vědět. Zamýšlel jsem se na důvodech pro i  proti a souvisejících otázkách:

#1 Jsem člověk, chci vědět

Lidé chtějí od přírody vědět odkud jsou a kam kráčí. Nyní nám věda umožňuje se podívat do našeho zdrojového kódu a myslím, že je fajn to vědět. Když pár čeká dítě, 90% (můj odhad) si nechá říci, co to bude za pohlaví. Všichni si nechají říci, jestli dítě nemá nějaké vývojové vady. Proč bychom to neměli vědět sami o sobě?

Tady je třeba upozornit, že výsledky testování DNA zdaleka nejsou průkazné. Existence mutace nějakého genu může být spojeno s nějakou chorobou, ale skutečné linky jsou poměrně slabé. To je jeden z důvodů, že americký úřad FDA v roce 2015 zakázal v komerčních testech testování genů, kde není dostatečně prokázaný link s danou nemocí.

#2 Chci znát své výsledky dříve, než mé DNA zmapuje někdo jiný

Je pravděpodobné, že velmi brzo to může být analýza DNA otázka ne tisíců, ale stovek, možná desítek koroun. Stejně jako např. zjištění pohlaví dítěte před narozením ultrazvukem nebo jeho genetické predispozice. Získání genetického materiálu cizího člověka také není problém. Možná to je hodně konspirační scénář, ale co kdyby si potenciální zaměstnavatel, nebo např. zdravotní pojišťovna zjistila můj DNA profil? Tímto tomu nezabráním, ale aspoň budu mít lepší pocit, že ty informace znám první. Jak jsem psal výše, výsledky DNA testování nejsou často příliš průkazné a například informaci o rakovině nebo infarktu z ní nevyčtete, protože ty jsou způsobeny mnoha faktory.

#4 Co když mi vyjde něco zneklidňujícího?

Co když mi vyjde vysoká šance např. Alzheimerovy choroby? Nebudu se tím pak příštích 30 let trápit, možná zbytečně?  Právě také z tohoto důvodu vzniku obav z dostatečně průkazných testů FDA v USA velkou část zdravotních testů zakázal.

A bude fér tyto informace říct například své rodině, svým budoucím dětem? Práce s DNA vyvolává otázky. Takový typ otázek, který jsme jako lidstvo zatím nemuseli řešit a řešit je neumíme. Jako proti argument však odpovídám, že zákaz, nebo vyhýbání se tomuto tématu nic nepomůže.

#5 Co když za to v budoucnu draze zaplatím?

Pokud například uzavírám životní pojištění, mou povinností je přiznat všechny známé zdravotní stavy. Reálně tedy teoreticky jsem povinen oznámit potenciální negativní výsledky svých DNA testů. Pokud bych zapřel a nějak vyšlo najevo, že jsem informaci měl, nemůže se stát to, že např. když mi propukne nějaký genetická choroba, tak mi pojišťovna léčbu odmítne zaplatit s tím, že jsem zatajil predispozice, které jsem znal?

Položil jsem tento dotaz zástupci top českého makléřské společnosti retailových pojišťovacích produktů a ten mojí obavu spíše uklidnil. Pojišťovny se ptají vždy jen na zdravotní minulost a predispozice v rodině. Navíc by se musel prokázat úmysl pojišťovacího podvodu. Samozřejmě, jak se k tomu postaví pojišťovny, v reálu asi zatím nejde říct

#6 Co když někdo zneužije data?

Společnost 23andme.com uvádí, že váš genom dává v anonymní podobě do své databáze. Můžeme ale věřit „týpkům z internetu“, že to skutečně bude anonymní? To jsou osobní údaje s bezprecedentní mírou citlivosti. Zase na druhou stranu, pokud bych chtěl ukradnout něčí genetický materiál, stačí si vzít skleničku, z které dotyčný pil, nebo jeho vlasy a je to podstatně jednoduší.

Ukradení ale není jen poznání chorob. Americký bezpečnostní odborník Mark Goodman ve své knížce Future Crimes (super) popisuje případ, kdy se v Izraeli podařilo již v roce 2009 v rámci testu podstrčit na místo činu falešný vzorek DNA, který byl zkonstruován jen na základě genetické informace v elektronické podobě. To je trochu děsivé.

Například u 23andme.com si můžete vybrat, jestli chcete, aby se data anonymě uložila v jejich databázi na podporu výzkumu. Prý se tak rozhodne 80% lidí. Společnost ale může data dále prodávat třetím stranám.

Jak teď?

Nejbezpečnější je stále asi opravdu nevědět, nečíst ve svém „zdrojovém kódu.“ A nemít ho. Život je ale krátký na to, aby člověk dělal jen bezpečné věci. Možná to tedy udělám. A pokud ano, neřeknu vám, jestli jsem to udělal nebo ne. Nebo si hodím kostkou a když padne jednička, výsledky smažu. A jestli je nesmažu, rozhodně vám je neřeknu, minimálně ne ty ze zdravotní části.

Je to složité

V rámci výzkumu pro tento článek jsem zjistil, že situace s DNA testováním je mnohem složitější, než jsem si původně myslel. Asi jsem nestihl postihnout všechny právní, technické a zdravotní aspekty tohoto problému. Budu proto rád, když mě doplníte.

Co vy?

Šli byste do toho? Možná vám to přijde jako drahý výstřelek. Ok, šli byste do toho, kdyby to stálo 1 EUR? Ano nebo ne? Budu rád za vaše postřehy. Vím také, že někteří z vás jste již DNA na analýzu poslali. Jaké jsou vaše zkušenosti? Nelitujete toho?

 

Praktické články do vaší schránky

Přihlašte se, ať vám na mém blogu nic neuteče:

Jedna reakce na “Plánuju si nechat analyzovat DNA. Mám? A co vy?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *