Řeknu vám svůj příběh z první třídy, který si doteď pamatuju a asi tak trochu určil můj život. A ne, Excel jsem v té době fakt nepoužíval.
Jako každé dítě jsem se v první třídě učil sčítat čísla. A také jsem se jako většina dětí mořil s domácími úkoly. Jednoho dne jsem dostal obzvlášť náročný domácí úkol. Asi dvacet dvojic čísel, které jsem musel sečíst, samozřejmě z hlavy.
Tak jsem nad tím asi hodinu bádal. Jako asi pro každého, to byla pro mě tehdy raketová věda. Zcela vyčerpaný jsem úkol přinesl ke kontrole svému tátovi. Ten zrovna seděl doma u svého nového notebooku velikosti příručního zavazadla, který mu za neskutečné peníze pořídili v práci, a nadšeně s ním laboroval. „Něco ti ukážu,“ řekl, a spustil Microsoft Excel:
Vyplnil vzorec pro sčítání a dalším klikem vyplnil výpočty do všech řádků a úkol v mžiku zkontroloval správnost. „Jéé, to je skvělý“, vykřiknul jsem (dnes by asi dítě řeklo „Wow, to je přísný“). Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek s možnosti techniky, kterou možná předčilo až uvedení iPhonu o 16 let později. A ten den jsem si řekl, že chci umět taky tak skvělé věci. Táta byl hrdina.
Trvalo ještě 8 let, než jsem Excel sám poprvé použil a ještě mnoho dalších let, než jsem ho začal používat pravidelně a skutečně jsem se v něm naučil. Díky Excelu jsem pomohl svým klientům jako management konsultant vytvořit skvělé věci. Dnes učím lidi ve firmách pracovat chytřeji a 40% mého příjmu momentálně přichází z firemních tréninků, videokurzů a konzultací Excelu.
Jestli tento raný zážitek skutečně předurčil mojí kariéru, nebo ne, každopádně na něj rád s úsměvem vzpomínám. Máte taky nějaký takový zážitek, kdy jste se poprvé setkali se svým budoucím povoláním, možná ještě nevědomky? Pište do komentářů.
Líbilo?
Jestli se vám články líbí, rád vám každý čtvrtek pošlu přehled těch nových za předchozí týden:
