8Toto jsou moje 3 dny
#1 Den, kdy jsem lidem kolem sebe řekl, že se chystám podnikat
Cítil jsem strach, úzkost a stud. Zpětně mi to přijde vtipné.
#2 Den, kdy mi do emailu přišla první objednávka
Cítil jsem se jako absolutní king. Byla to objednávka školení za 400 Kč.
#3 Den, kdy jsem dal výpověď v práci
Cítil jsem strach. Je to jako skok do propasti. Zpětně tomu strachu už nerozumím.
Máte něco v plánu? Pustťe se do práce přes prodloužený víkend. Zítra znamená nikdy!
Ve firmě se něco pokazilo.
První otázka, která nastává?
“Kdo za to může? Nalezněme ho, ať ho můžeme potrestat.”
Je lehké říct, že problém vyřešíme tím, že potrestáme nebo lépe proškolíme lidi. To většinou nefunguje.
Znám ale lepší otázku.
“Jak bychom mohli zamezit tomu, aby lidé mohli příště v této situaci dělat chyby?”
Lidé většinou nedělají chyby schválně. A také většinou vědí, jak se to dělá správně. Ale prostě se to stane.
Člověk by měl při hledání řešení problému jako příčina až na posledním místě.
Tohle je Lean thinking.
Jaká je nejhorší smrt technologického nadšence?
Když ho přejede auto
Proč?
Když ho přejede auto řízené řidičem, je to smůla, protože je to zbytečná smrt těsně před nástupem samořiditelných aut. Jako když vojáka zastřelí poslední den války
Když ho přejede samořiditelné auto, je to smůla taky. Protože každá smrt pod koly posílí nedůvěru veřejnosti a může i o několik let zpomalit zavádění těchto aut do praxe.
Jedna moje bývalá kolegyně Petra Štogrová-Jedličková mi říkala skvělou věc:
Každé pondělí máme doma s dětmi “bezpřístrojový den”
Nepoužívají mobily, televizi ani počítač. A musí najít způsob, jak se takhle offline zabavit.
Líbí se mi to, je to sympatické. A navíc jsem fanoušek umělých omezení. Věřím, že když si člověk udělá taková to umělá omezení, vybičuje sám sebe ke lepším, kreativnějšímu řešení.
Dobré ráno všem,
ode dneška budu psát na blogu článek od pondělí od pátku. Zkusím to tak do konce června a když to půjde a bude se líbit, budu v tom pokračovat dále.
O tom, co jsem psal doposud: Tipy na osobní i týmovou produktivitu, aplikace, zajímavé příběhy, které se mi staly nebo stanou v práci nebo mimo ní. Také chci ukázat něco ze zákulisí toho, co dělám. A taky chci přidat nějaká témata mimo práci, o tom zatím přemýšlím 🙂
Mám k tomu několik důvodů. Blog je pro mě cesta, kterou komunikuji co dělám, jak přemýšlím a na základě něho si mě lidé velmi často najímají do firem na školení nebo projekty na produktivitu, lean, digitální transformaci.
Blog mi také pomohl vypěstovat si speciální smysl “odchytávání” zajímavých věcí a myšlenek kolem mě, o kterých pak píšu nebo předávám dále na školení. Věřím, že čím častěji budu tento sval cvičit, tím lépe mi to půjde. Dát do kupy pět zajímavých témat a myšlenek bude těžké, ale ne nemožné.
A samozřejmě neposledním důvodem bude to, že si někteří z vás stěžujete, že píšu málo 🙂 Články budou kratší, svižnější a častější. Vyzkouším, jak to půjde a jak se vám to bude líbit a na konci června se rozhodnu, jestli zůstanu u denního nebo se vrátím k týdennímu blogování.
Člověk, který mě hodně inspiruje, je Seth Godin. Je to guru podnikání a marketingu, který má neuvěřitelně zajímavé a inspirativní myšlenky, knížky a školení. Ten píše svůj denní blog už asi 13 let a říká, že to bylo jedno z pěti nejlepších rozhodnutí jeho kariéry.
Velkou inspiraci je pro mě také Austin Kleon a jeho knížka Ukaž co děláš (kterou mi doporučila má milovaná manželka 🙂 ), která inspiruje tvůrce právě k co nejčastějšímu sdílení toho co tvoří, o čem myslí a na čem dělají.
Díky moc, těším se, bude to zajímavé. Určitě mi napište tipy, o čem mám psát, buď do komentářů nebo na jiri@jiribenedikt.com. A buďte prosím shovívaví na překlepy, nevím, jak dobře zvládnu při denním psaní proofreading, když ho nezvládám ani při týdenním 🙂
